Staročeský kuba (houbovec)

Nejdříve si musíme uvařit kroupy, a protože to není přímo triviální, tak si správné vaření krup podrobněji popíšeme. Před vařením je vhodné kroupy přes noc namočit. Vaříme je ve stejné vodě, ve které jsme je namáčeli, jinak je zbavíme vyluhovaných živin. Kroupy před vařením nesolíme, přisolíme je asi až po hodině varu. Použijeme-li sušené houby, namočíme je předem ve vodě a osmahneme na oleji. Čerstvé houby očistíme, opereme a nakrájíme na kostičky. Oloupeme si cibuli, nakrájíme na kostičky a také ji osmažíme na oleji. Smícháme kroupy s houbami a osmaženou cibulkou, přidáme sůl, kmín a rozetřený česnek. Hmotu naplníme do máslem vymazané zapékací misky a zapékáme v troubě asi 20 minut. Pokrm má na vrchu zlatohnědou kůrku. Podáváme jako samostatný, vydatný pokrm. Máme-li výhrady ke kroupám (nebo spíše k jejich zdlouhavé přípravě), můžeme je nahradit houskou, navlhčenou mlékem, kterou umeleme na masovém strojku nebo rozmačkáme vidličkou.

A něco málo ke kroupám - pod pojmem kroupy se u nás rozumí výrobek z ječmene. Kroupy se vyrábějí broušením zrna, při kterém se odstraní nestravitelná slupka. Přílišným broušením se však odstraní i vrstva, která se nazývá aleuron a klíček. Tyto části zrna jsou však z hlediska výživy nejkvalitnější, obsahují nejen kvalitnější bílkoviny než jádro, ale hlavně minerální látky a vitaminy skupiny B, a proto mají být kroupy pouze špiček zbavená zrna. Kroupy malé a zakulacené nemají potřebnou biologickou hodnotu. Navíc kroupy perličky jsou většinou vyrobeny z pšenice.Kroupy jsou velmi starým pokrmem. Jsou známy nejen z rané éry křesťanství, ale i ze starověkého Řecka a Říma. Byly pravidelnou stravou vojáků a vytlačila je až jemnější pšenice. V dnešní době se kroupy používají hlavně jako zavářky do polévek