Estragon

Když se mluví o estragonu, mluví se současně o vyšším kuchařském umění. Hodí se do slané octové omáčky a ke chřestu, žampionům a květáku patří estragonový ocet. Čerstvé zelenošedé, dlouhé špičky listu koření s mírnou peprnou ostrostí: masité porkmy, rožněná masa, rybí a drůbeží ragú, rožněná drůbež, vaječné pokrmy, vnitřnosti, fazole, všechny zelené saláty, bylinkové omáčky, pečeně na divoko a na smetaně.

Vždy jen špetka estragonu patří k rýži, do čínských pokrmů, do majonéz a k vařeným rybám. Estragonové listy potřebujeme k nakládání okurek a zeleniny.

Estragon pochází ze Sibiře a Jižní Asie a předpokládá se, že do Evropy ho přivezli křižáci.

Estragon se dobře snáší s ostatními bylinkami. Ale nejlépe chutná, když se používá samotný – a když se pokrm ještě dochutí citronovou šťávou.

Vlastní pěstování na zahradě je obtížné. Pravý estragon se rozmnožuje nikoliv semeny, ale dělením zdravých rostlin. Roste do výše 60 – 150 cm, potřebuje kyprou, dobrou a vlhkou zem, ne však mokrou a polostín. Je možno ho sklízet až čtyři roky. Ořezává se asi 6 cm nad zemí, svazuje a zavěšuje. Sušením však ztrácí mnoho svého aroma.